Nechtěl bych, abyste o mně věděli, jak megalomanský, egocentrický a ctižádostivý ve skutečnosti jsem. Nechtěl bych, abyste věděli, jak arogantní, sprostý a nevychovaný dokážu být. Nechtěl bych, abyste věděli, kolik peněz dokážu utratit během večera za alkohol.

A to je jen malý a velmi stručný výčet mých temných stránek!

Tenhle článek měl být původně začínat „Radikální upřímnost a já – co mi to dalo (dává), co jsem si uvědomil a jaké jsou mé plány do budoucna?“, ale pak mi to přišlo málo radikálně upřímné. 😀

Temné stránky a věci, o kterých běžně nemluvíme, má každý z nás. Psychologové tomu říkají „váš stín“ a je to teda sakra děsně zajímavé!

Dlouho jsem nic nepsal, tak proč nenapsat rovnou o tomhle. V posledních týdnech jsme se trochu více sblížili s Radikální upřímností, proslulou psychoterapeutickou metodou původem z USA, kterou v ČR zastupuje můj kamarád a profesionální psycholog Sebastian.

Účastnil jsem se nedávno Sebastianova víkendového workshopu, pravidelně pořádaných Večerů upřímnosti a také veřejné přednášky na VŠE. Čím více jsem do toho byl pohroužen, tím více věcí jsem si uvědomil.

Uvedu jen pár z nich…

🤞 Velmi běžně se odpojuji od svých emocí a nosím masku, která je zakrývá. To může být někdy přínosné – např. v businessu, nebo když potřebujete výkon bez ohledu na vlastní pohodlí či lenost. Přesáhne-li to však i do běžného života, což se děje, může vás to odlidštit a oddálit lidem kolem vás.

💥 Někdy se sebemrskačsky ženu do výkonu na úkor vlastní spokojenosti. Převážně proto, že jsem posedlý svými plány a především pak vidinou toho, čeho si myslím, že jsem schopen dosáhnout. Opět v tom sehrává svoji roli Ego, kterému (ne)vědomky dávám velkou důležitost.

🎭 Zranitelnost patří vůbec k mým největším děsům, kterým se obratně vyhýbám. V minulosti jsem mnohokrát neřekl pravdu, nepodělil se o emoce nebo dokonce úplně odstranil určité lidi ze života, abych se vyhnul bolesti.

A takhle bych mohl asi ještě pokračovat.

Přitom je ale fascinující, nakolik vás velmi silná upřímnost dokáže osvěžit. Nemusíte kvůli tomu chodit na seminář, ale třeba u Sebastianových akcí mě baví, jak si po chvíli uvědomíte, že se díky upřímné komunikaci cítíte velmi živí a svěží. A nesete si z toho jistou lehkost, která prosakuje i do dalších dní.

Tolik lidí si kolem sebe zbytečně staví hradby!

K mým nejsilnějším zážitkům z RÚ patří lidé, kteří se upřímně podělí o své hluboké strachy a pochybnosti. Často k neuvěření, jak zbytečně se podceňují! Je pěkné sledovat, že je velmi lidská přirozenost na tuto upřímnost reagovat povzbuzením a přijetím. Což se zpravidla ze strany okolních lidí děje.

Tohle je podle mého názoru přesně atmosféra, do které by měl být člověk vsazen po svém narození, tedy v dětství a dospívání, aby si ji mohl odnést do celého života.

Místo toho se ale děje co?

Lidé učí děti potlačovat své emoce a neříkat upřímně, co si myslí, protože jinak dostanou vynadáno. Ve škole to není o nic lepší. Tam musíte mlčet a poslouchat. A kolikrát je to podobně pak i v práci. Nechutné.

Pak po téhle planetě chodí miliony lidí, kteří jsou v základu dobří, ale protože se naučili potlačovat sami sebe a to, co cítí, mají v sobě podivnou prázdnotu nebo nepříjemné díry, které je vedou k tomu, aby páchali špatné věci. Pro to, aby na sebe strhli pozornost nebo si na chvíli zlehčili vlastní nesvobodu.

Proto věřím, že tohle je téma, o kterém by se mělo více mluvit.

Co si myslíte vy?

👉 Kdo nikdy neslyšel o Radikální upřímnosti, doporučuji přečíst stejnojmennou knihu, kterou můj kamarád Mgr. Sebastian James přeložil do češtiny pro nakladatelství Maitréja. Jedná se o psychoterapeutickou metodu založenou Dr. Bradem Blantonem, která pomáhá člověku podobně jako Gestalt terapie lépe vnímat své pocity a další vnitřní pochody skrze upřímnou komunikaci.👈