Před pár týdny jsme vyrazili s Barbora Karchová, která je zakladatelkou oblíbené RAWMANIA.cz a jistě i budoucí autorkou knih pro ženy, do Grébovky na oběd vést naše oblíbené rozhovory nad psychologií lidí a vztahů.

Je tu jeden koncept z našeho rozhovoru, který mi uvízl v hlavě, neboť vztahy se obvykle řeší z velmi praktického pohledu, ale dívat se na ně lze také více metafyzicky.

V pradávné filosofii taoismu je proslule známý symbol Tao jako kombinace dvou opačných energií – Yin a Yang, které se vzájemně doplňují. Tyto dvě energie lze nalézt kdekoli v přírodě a vesmíru.

Yin je energie pasivní, velmi mírná a něžná, soucitná, přijímající a pečující.
Jejím opakem je Yang, který je velmi aktivní, průbojný, organizující, vůdčí a všeprostupující.

Ani jedna z těchto energií nemůže existovat bez druhé a vzájemně utváří harmonii.

Podle určitých autorů pak Yin a Yang nenacházíme jen „venku“, ale také v nitru člověka. Již od pohledu lze pak samozřejmě odhadnout, že Yin je elementem ženským, kdežto Yang je typicky mužský. Právě z tohoto důvodu tak můžeme říct, že muž je přirozeně přitahován k ženě něžné a pečující (Yinové vlastnosti), zatímco žena je přitahována k muži dominantnímu a udávajícímu směr (Yangové vlastnosti).

Souhra těchto elementů by pak nejlépe byla poznat v elegantním tanci, kdy muž vede a žena se nechává vést, přičemž oba v těchto tanečních rolích nachází největší potěšení.

Ne snad, že by tyto role byly fixní a neměnné. Každý člověk obsahuje trochu od obou energií a muž tak může být někdy více yinový a žena zase yangová. Proto tak žena může následovat své cíle a úspěšně jich dosahovat, zatímco muž může být doma a pečovat o dítě. Záleží tak na každém člověku, jak mu to nejvíce vyhovuje, ale základním stavebním kamenem zůstává, že polarita těchto energií by měla být zachována, aby na sebe mohly působit oba protipóly, protože právě z toho mají největší radost i užitek.

Z tohoto „taoistického pohledu“ na vztahy můžeme pak také říct, že údělem muže v životě je kultivovat své Yangové aspekty, zatímco údělem ženy je kultivovat ty Yinové.

A tak pak dává smysl, když si uvědomíme, že muž se na cestě životem stává se zkušeností zocelenějším, silnějším v svém charakteru a rozhodování a tak – jak někdy říkají starší muži – konečně nachází sebe sama a díky tomu „vědí, co v životě chtějí a kam jdou“. Jinými slovy kultivují svůj Yang, který udává směr a řád.

Naopak žena, která se zkušeností zjišťuje, že největší potěchu nachází v uvolnění se, přijetí sebe sama takovou, jaká je, a odevzdání se lásce, která je její přirozeností, díky čemuž kultivuje svůj Yin, který je něžný, mírný a pečující.

Setká-li se pak muž ukotvený ve svém Yangu se ženou, která se neobává plně oplývat Yinem, vytváří nebývale harmonické a silné pouto.

Zní to hezky a snadno, že?  Škoda, že realita bývá dalece komplikovanější než takový filozofický koncept.

Co si o tom myslíte vy? Souhlasíte s tímto pohledem? Nebo máte raději jiný?

Tento článek pochází ze série zajímavých příběhů lidí, se kterými jsem se setkal, původně publikované na mém facebooku. Na tomto blogu je archivuji.